1 komentář u „1955 Želivka“

  1. mirek

    Na Želivce také lilo a pršelo, asi jako na Lužnicí. Hodně času jsme trávili pobytem a zpěvem v hangáru. První vystavěnou lávku nám vzala rozvodněná řeka, druhá už však vydržela. Vodu na pití jsme brali z potůčku, který se při rozvodnění dal sjíždět na maňásku, který jsme tam měli. Jednou jsme večer navštívili Anduly utábořené pár kilometrů po proudu a u ohně nás tam okouzlily svým zjevem a zpěvem dvojčata Jana a Marie Poslušných, které později bylo možné spatřit v Zuzaně, když byla sama doma.
    Z pozdějších let stojí za zmínku velké hry jako bylo večerní hledání poznatků o různých stavebních památkách na Malé Straně nebo převlékací hra, která probíhala na Národní třídě. Oddíl byl rozdělen napůl a jedna část se snažila projít nepoznána od Perlovky k ND a druhá část je lovila, o týden později se role vyměnily. Také jsme měli štěstí na naše vedoucí, díky nimž jsme navštívili Hrad a chrám sv. Víta se zasvěceným výkladem nebo Psychologický ústav na horní straně Hradčanského náměstí. Bylo toho mnohem víc, hlava už mně avšak neslouží.

    ↓

Napsat komentář