V tomto roce se tábor konal v malebném městečku Stetson City, kde kulky bzučí a krávy kliduplyně bučí. Taktéž v tomto městečku bydlí bratři Limonádový Joe & Horác Badman alias Hogo Fogo, kteří spolu podnikají v železničním byznysu.

Puťák do tábora vedl opět z jihu a stejně jako minulý rok se začínalo v Kaplice City. Jelikož však je cesta trnitá, oddíl se nalodil na kánoí děravých jak ústa staré ženy, kterýmiž splul Rio Lužnice a významně se tak přiblížil svému cíli v Ondřejkách alias Stetson City.

Samotný tábor probíhal v příjemném duchu, jak tomu již je pravidlem. Došlo na přepad nedalekého tábora i na zažívací problémy. Kromě hlavní dějové linie probíhala i neoficiální táborová hra kapitanátu, který důsledně konfiskoval soukromý proviant mužstva, jenž k tomu kapitanát ostentativně vyzývalo.

Vše tedy nakonec dopadlo nejlépe jak jen mohlo a při táborovém ohni jsme jen smutněli, že máme opět na rok utrum.

Kuba

Letošní tábor byl především pro kapitanát obrovskou výzvou. Šlo již o pátý ročník a tak jsme již s velkým předstihem plánovali jeho velkolepý průběh. Po týdenním puťáku, který vedl Pepa sám, jsme se sešli na tradiční táborové louce v Ondřejkách, kde se uskutečnil náš první vlastní výroční táborák. Pagoda, kterou jsme při té příležitosti postavili, měřila úctyhodné čtyři metry!

V následujících dnech jsme se plně ponořili do táborového života, který obnášel tradiční činnosti udržování tábora a také propracovanou táborovou hru z pohádkového světa. Kraj tábora byl totiž sužován zlým Boromorem, což byl kouzelný noční tvor o výšce asi tří metrů, o podobné délce, o čtyřech nohách a s planoucí lebkou. Jako vždy však maníci a děbenky zvládli zlo porazit a celý Bájný kraj zachránit.

Morálka mužstva byla dokonce tak dobrá, že jsme si mohli dovolit uskutečnit několik přepadů táborů, které se staly rychle naší oblíbenou činností. Během puťáku byly za jedinou noc přepadeny dva tábory, jež mají s naším oddílem společnou minulost v oddílu Šipka. Ani jeden tábor neobstál proti obratnosti maníků a děbenek. Třetí přepad pak směřoval již během tábora, stejně jako loni, do nedalekého ležení paintballistů. I v tomto případě jsme uspěli zostudivše protivníkovu hlídku.

Můžeme tedy shrnout, že letošní tábor se opět vydařil a že se nám opět nechtělo zpět do civilizace. A jak by jen mohlo, když nám je společně tak skvěle!

Kuba

Byla provedena kontrola tábora (komisePlk, Jezevec, Kolumbus, Iva a pes Dan); jako obvykle bez závad.

Robert, Šimon & spol. se pokusili přepadnout tábor. Akce skončila přátelskou debatou s hlídkou.

Závěrečný táborák navštil Beta a spolu s ním několik staroušů.

Puťák vedli: Pepa, Matyáš, Háňa; na táboře se pak přidali Kuba, Martin, Radovan, Seba

Čtvrtý tábor znovuobnoveného oddílu (velkých maníků a děben) se nesl tentokrát v tuchu Tří mušketýrů.

Po týdenním putování téměř od Českých Budějovic a po tradičním únosu nových členů se tábor proměnil na Paříž, respektive Londýn, sedmnáctého století. Například stařičká kuchyně dostala novou tvář pod vývěsními štíty „La Putique“ a „The Big Ben Bar“. Celou proměnu dokonali maníci a děbenky, kteří se převlékli do role noblesních gentlemanů či dam, případně do role pochybných individuí jako kněz či hospodský. Z hlediska příběhové linie jsme se ocitli krátce po skončení první knihy. Popravdě řečeno, Dumas by na náš příběh těžko navazoval, jelikož většina hlavních postav byla zavražděna zrádným Planchetem, a to včetně jeho pána d’Artagnana, po jehož stopě jsme se celý tábor pídili.

Možná že změn bylo dost. Třeba i to, že samotný tábor trval další dva týdny. Nicméně nic se nezměnilo na tradičním faktu, že se nám nechtělo zpět domů. Opět jsme si užili plno zábavy, letos umocněné i tím, že jsme zase o rok starší a že se o rok déle známe. Tak jsme dokázali překonat i drobné neshody jako třeba tradiční sváry v kuchyni. Tak jsme dokázali stát pevně při sobě na rozcvičce, na hlídce i na náměstíčku paintballového tábora přepadajíce ho.

Kuba

Letos se nám nevyšel čas na tradiční očekávanou kontrolu tábora. Tak jsme požádali Kolumba, kterého jsme vybavili příslušným pověřením. Zde je výsledek dohlídky, včetně korespondence:

Vážená kontrolní komise,

hlásím, že v době od 19. 7. 2016, 18:42,  do  20.7. 2016, 10:42, jsem provedl kontrolu tábora Ondřejky 2016. Zprávu o výsledku připojuji.

Kolumbus

Milý Kolumbe,

díky, moc pěkný zápis z kontroly; doufám, že nebyli až tak moc překvapeni nebo vyvedení z míry.

Měj se. Ahoj Plk

Milý Plku,

řekl bych, že byli především rádi. Mrzelo je, že se kontrola neuskuteční. Mám z nich radost, řekl bych, že to dělají dobře.

K.

Vedli: Pepa, Kuba, Radovan, Sebastián, Matyáš

Na puťáku nás bylo 15; na táboře, po příchodu nováčků – přestárlých malých svišťů – celkem 19. Puťák trval 9 dní a navazující tábor 8 dní.

Stejně jako předchozí rok jsme dva společné týdny započali vandrem. Nechali jsme se dovézt do Slavonic, odkud jsme se vydali za putováním po České Kanadě. Měli jsme obrovské štěstí, že až na předposlední den nepršelo, avšak i to bylo draze vykoupeno. Trmáceli jsme se v úmorných vedrech a při vaření jsme byli nuceni dbát extrémní pozornosti kvůli vysokému riziku požárů. V průběhu cesty jsme strávili jeden den v Albeři u Johančiny sestry Františky, jež se o nás s manželem velice laskavě starala. My odpočívali u lezení po skalách a na břehu rybníka Osiky. Dále jsme pokračovali přes Landštejn, Markův kámen, Ratmírov do Jindřichova Hradce a dále podél Nežárky k Třeboni a zpět směrem k táboru. Nicméně po týdnu chůze a vydařených sportovních výkonů jsme konečně dorazili do našeho cíle, jenž do té doby náležel malým Svišťům. Ve dnech relaxace jsme přijali nové členy, pomohli se závěrem malosviští táborové hry či připravili táborák, abychom nakonec sami přebrali vládu v táboře.

Tématem naší táborové hry byl Joker, tajemná postava známá z filmů o Batmanovi. Jelikož se však jeho aktivita projevovala především v noci, byl přes den čas na klasický táborový život, i když jej provázela značná únava a chaos (rozesetý právě Jokerem a jeho posluhovači). Zloduch byl nakonec, jako obvykle, poražen a tak i tento tábor skončil v klidu, míru a v olympijském duchu. Víc než kdy dřív zněly hlasy, že jeden týden tábora je málo a že příští rok musí být tábor delší. Uvidíme.

Kuba

K táboru je třeba dodat, že spolu s Ivou jsme provedli (poslední dva dny tábora) důkladnou inspekci. Neshledali jsme podstatných nedostatků. Ba naopak. Tábor byl přímo vzorový; všude pořádek, výborná strava, pěkný program a nadšení maníci i kapitanát. Řekl bych, že byl veden s daleko větší péčí než za našich dob.

Plk